Hubení hlodavců
Potkan obecný (Rattus norvergicus )
Biologie:
Potkan je hlodavec, převážně noční živočich, dosahující hmotnosti 400 – 600 g. Pokud má podmínky s dobrým zdrojem potravy, může jeho tělesná hmotnost dosahovat až 900 g. Samci bývají asi o třetinu větší, než samice. Délka těla bývá 150 – 270 mm. Doba vhodná k zabřeznutí nastává u samice i několikrát do měsíce a březost pak trvá 21 – 23 dní. V jednom vrhu bývá obvykle 8 – 13 mláďat. Pohlavně dospělý jsou potkani po 1, 5 – 2 měsících. Samice mívá 3 vrhy do roka, za příznivých podmínek s dostatkem potravy to může být 5 a víc vrhů. V přírodě se potkan dožívá až 2 let. Lidé ho často zaměňují za krysu obecnou (Rattus rattus), na rozdíl od které má lysý, šupinatý ocas, kratší než tělo, který je u kořene nápadně zesílený. Hlavu má zepředu mírně zaoblenou, oči drobné, čenich tupý, uši jsou velké asi jako třetina hlavy. Barvu srsti má potkan převážně šedohnědou až hnědou, méně časté jsou jiné barevné tóny, nebo forma albína.
Potkan má velmi dobře vyvinutý čich, je výborným plavcem, umí hrabat a šplhat. Je typickým všežravcem. V dobách dostatku si hromadí zásoby potravy, kterou později konzumuje, ale dokáže i dlouho hladovět. Při nedostatku potravy sežere cokoli poživatelného, včetně papíru a textilií. Má jen vyšší nároky na vodu a proto se většinou zdržuje poblíž zdrojů vody. Vyhrabává si v okolí vod nory, obývá kanalizační šachty, hnojiště, smetiště, domy, sklepy, skladiště, sila a podobně. V přírodě žijí potkani v hierarchických koloniích, čítajících i mnoho desítek jedinců. Jako každý hlodavec si potřebuje obrušovat přední zuby a je schopen se prokousat skrz beton, slabší druhy pletiva, nebo kabely.
Škody a rizika působená potkanem
Potkan obecný je jedním z nejzávažnějších škůdců. Šíří vážné choroby, jako je např. Weilova žloutenka, paratyfus, nebo prasečí mor. Přenáší taktéž různé patogenní zárodky, například Salmonelly. Z hospodářského pohledu škodí hlodáním obalů potravin, izolací, kabelů, potrubí, dřevěných podlah a zejména znečištěním skladovaných potravin trusem a močí. Velikým nebezpečím je možnost znečištění povrchových zdrojů pitné vody. Má tendenci usazovat se stále na stejných místech a přežívat tam, proto je důležité provést účinná preventivní opatření. V případě přemnožení migruje do nejbližšího okolí.
Prevence:
Hygienická opatření
- při navrhování objektů počítat se základy vnějších zdí, které by měly být alespoň 60 cm pod povrchem
- vyplnit škvíry a pukliny ve zdech, aby nedošlo k průniku do objektu a následnému zasídlení
- omezit zdroje potravy. Odpadky skladovat v uzavřených nádobách a odstraňovat zbytky potravy
- pravidelně uklízet a dodržovat hygienická pravidla
Postup deratizačních prací
- Deratizační prohlídka
Před samotným zahájením deratizace provedeme průzkum objektu, nebo místa výskytu potkanů, kdy zjišťujeme jejich přístupové cesty do objektu a stav napadení. Pak stanovíme množství a druh deratizačního přípravku, který na daném místě použijeme. - Položení nástrah
Nástrahy klademe do deratizačních staniček uvnitř objektů i okolo, zavěšujeme je, pokládáme do kanalizačních šachet, nebo je vkládáme přímo do vyhrabaných děr. Používáme pouze bezpečnostní a uzamykatelné deratizační staničky. - Doplnění a kontrola nástrah
Nástrahy doplňujeme po úvodním zásahu v 1 – 2 týdenních intervalech a to až do té doby, dokud dochází k požeru. Poté se dohodneme se zákazníkem na dalším postupu. Kontroly a doplňování jsou nejefektivnějším deratizačním postupem, kdy se minimalizuje ekologická zátěž a optimalizuje se množství použitého prostředku. - Kontrola účinnosti
Zákazník při každém zásahu obdrží protokol o zásahu, který obsahuje veškeré podrobnosti o provedených úkonech a použitých přípravcích.
